Babišův majetek, aneb zbytečný pláč.

Jak Andrej Babiš přišel ke svému současnému majetku.

To tak jedné krásné noci 30. června 2000 ozval se hlas z hůry a pravil : Andreji Babiši, založíš AGROFERT, a.s., a hned se začaly z temné oblohy sypat miliardy Kč. v úhledných balíčcích přímo na konto Andrej Babiš v bance. Hned druhý den 1. července 2000 Andrej učil jak mu bylo řečeno založil firmu s  IČO 26185610

Sídlo Pyšelská 2327/2

Praha 11, Chodov

149 00 Praha 415,

Česká republika

A potom, vždycky, když se objevila možná akvizice, ale i možnost zrekvírování nějaké společnosti sídlící v České republice, na Slovensku, v Německu, v Číně, Polsku, Maďarsku a v Nizozemí, začali z nebe padat další a další peníze (zatím co ostatní pdnikatelé kradnúli – peníze shůry prostě jim nepadali) tak Babiš, dík nebeskému zdroji akvíroval a akvíroval a bude to dělat ještě dlouho, dlouho …

a zakvíroval řadu např. chemických firem, mezi něž patří také největší český výrobce dusíkatých hnojiv Lovochemie. Do portfolia společností patří ale i další chemické podniky, mnohdy s velmi dlouhou historií. Obor chemie tvoří 40 % tržeb koncernu. Mezi nejvýznamnější chemické společnosti patří DEZA, Duslo, Lovochemie, Precheza, Synthesia a Fatra. V Německu vlastní AGROFERT chemický podnik SKW Piesteritz.

Na výrobu biopaliv se zaměřují akciové společnosti Preol a Ethanol Energy.

Zakvíroval a prostřednictvím skupiny Agrofert vlastní také řadu zemědělských podniků vzniklých sloučením bývalých zemědělských družstev a část bývalých podniků ZZN. Koncern je také vlastníkem slovenské i české Osevy, významných producentů osiva.

Chov hospodářských zvířat je soustředěn do zakvírovaných podniků prvovýrob. Na chov drůbeže se zaměřují Vodňanské kuře, navázané na další podniky skupiny jako Vodňanská drůbež nebo slovenská Hyza. Červené maso je zpracováváno ve firmách Kostelecké uzeniny, Krahulík – Masozávod Krahulčí nebo Kmotr – Masna Kroměříž.

Mléko ze zemědělské výroby míří především do zakvovaných podniků (za peníze z nebe spadlé) Olma a Mlékárna Hlinsko.

Součástí zakvírovaných firem skupiny Agrofert jsou i mlýny a pekárny soustředěné ve společnosti Penam. Do koncernu také patří druhý největší výrobce zamraženého pečiva v Česku Profrost. Od února 2013 jsou součástí holdingu také německé pekárny Lieken. V Maďarsku patří do skupiny významný výrobce a distributor pečiva Ceres Sütő. V roce 2014 rozšířil Agrofert své slovenské podnikání ve výrobě pečiva, provozované dosud pod hlavičkou Penam, o firmu Prvá Bratislavská Pekárenská (PBP). Firma byla koupena prostřednictvím společnosti Majetky s.r.o. Již dříve zamezil akvizici celého koncernu United Bakeries Penamem slovenský antimonopolní úřad, nákup přes prostředníka tak měl opakování zákazu zamezit. Agrofert oponuje, že společný podíl Penamu a PBP na slovenském trhu ani tak nepřekračuje 20 %.

Na těžbu dřeva a školkařskou činnost byly zakvírovány do rámce koncernu také firmy Uniles a Wotan Forest, které se zaměřují na takovou činnost. Součástí divize je i společnost Jilos výrobce palet. Správa firem podnikajících v lesním hospodářství je řízena dceřinou firmou Agrofertu AGF Wood, a.s.

Zemědělská technika

Akvírovány, jako součástí holdingu, jsou také firmy zaměřené na prodej pozemní techniky, zejména zemědělských strojů (Agrotec, Agrotechnic Moravia, BMC, Kvarto a Navos Farm Technic). Provoz stanic technické kontroly zajišťuje firma Intertec.

Média

Dceřiná společnost holdingu AGF Media, a.s. začala v březnu 2012 vydávat regionální tištěný týdeník 5plus2.[9] Náklad je okolo 1,1 milionu výtisků. Roční výdaje se pohybují kolem 200 milionů korun.

V roce 2012 , když zase padaly Babišovi peníze shůry, holding projevil zájem o koupi prodělečné společnosti Centrum Holdings s.r.o., která mj. provozovala informační portály Centrum.cz a Aktuálně.cz, společnost však získalo v dubnu 2013 vydavatelství Economia. V dubnu 2013 opět napadlo Pána Boha, budiž pochválen, věnovat Anrejkovi nějaký ten grošík a holding Agrofert koupil slovenské vydavatelství Ecopress, které vydává mj. tamější Hospodárske noviny.

Do června 2013 se také spekulovalo, že holding koupí vydavatelství Ringier Axel Springer CZ. Místo toho však Agrofert koupil významné vydavatelství MAFRA, ve kterém vycházejí celostátní deníky Lidové noviny a Mladá fronta Dnes. To v roce 2014 převzalo i vydávání týdeníku 5plus2, jehož původní vydavatel AGF Media po fúzi se společností MAFRA zanikl.

Koncernu Agrofert také patří první česká hudební televize Óčko.

V listopadu 2013, Bůh byl štědrý a tak koupil Agrofert společnost Londa, která vlastní Rádio Impuls, rádio Rock Zone 105,9 a Český Impuls. Spekulace z ledna 2014 hovořily také o tom, že holding zvažuje koupi televize Prima nebo Nova.

Kontroverze jsou, ale je vůle Pána, co štědře sypeAndrejkovi peníky právě tehdy, kdy je může použít.

Také ovšem ledacos bylo spíš rekvírováno než získáno jako akvizice. A tak praktiky Agrofertu mnohdy bývají považovány minimálně za kontroverzní. Konkurenční podniky jsou přebírány násilím, spory jsou řešeny extrémním způsobem. Agro Jevišovice, které pod Agrofert spadá, v květnu 2015 zničilo úrodu (115 ha pšenice a 172 ha kukuřice) svému konkurentovi Bohumírovi Radovi totálním herbicidem Roundup šlo o pozemkové spory, kdy Rada měl půdu od Jevišovic pronajatou, ale smlouva o pronájmu již podle Jevišovic skončila.

 Samotné Agro Jevišovice do roku 2011 patřilo Radovi; tvrdí, že prodat Jevišovice Agrofertu ho donutily okolnosti, kdy dodával kuřata Kosteleckým uzeninám (které již v té době také patřily Agrofertu) Kostelec stále, smlouvě navzdory, snižoval výkupní ceny a Radův podnik se dostal do potíží – byl tedy v podstatě systematicky zlikvidován. Kontroverze panují i kolem převzetí Kosteleckých uzenin. Existuje také podezření, že v době, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí, Agrofert zneužíval k potlačování konkurence nástroje finanční správy.

Agrotec, kauza manipulovaných státních zakázek na České poště

Společnost Agrotec a.s., která je součástí holdingu Agrofertu, byla v červnu roku 2016 spolu s Pavlem Richterem, ředitelem divize Nákladních automobilů Agrotecu obžalována v souvislosti s kauzou zmanipulovaných zakázek na státní České poště a to z přečinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky dle §256 odstavec 1 trestního zákoníku. Soud započal v srpnu téhož roku a byl odročen na konec října 2017. (A možná i na později, jak se zdá).