Zeman, prezident, prognostik či prorok, proč vsadil na Rusko?

Před nějakými 40 až 50 roky byli česká školní mládež vychovávána ve víře, že vše dobré je jen v Sovětském svazu, neboť odtud přichází k nám a do celého světa blahobyt a vše nejlepší. Jak děti dospívaly a začínaly uvažovat o světě, zjišťovaly, že to s tím sovětským blahobytem je zcela jinak. Před 26 léty se Sovětský svaz rozpad, v Rusku začala Jelcinova éra a z doposud izolované země, řízené rudými plánovači, se stala země s nějakou formou tržního hospodářství, což způsobilo obrovské změny v životě ruského obyvatelstva.

Podle dnes zveřejněné statistiky si Rusové dnes za stejné množství peněz mohou koupit 2,2 krát více zboží než v roce 2002. Snahy Miloše Zemana orientovat Českou republiku směrem na Východ se tedy jeví zajímavá, i když z hlediska politického a z hlediska spolehlivosti Ruska jako obchodního partnera je to orientace více než riskantní. V případě Zemanovy náklonnosti k Rusku není možné jednoznačně říci, jestli vychází víc ze sympatií ke kremelské politice nebo ze znalosti ruské ekonomiky.

Zakopání komunistických ideologií přineslo Rusům velké zvýšení životní úrovně. V roce 2002 byla v Rusku průměrná mzda 4.360 rublů, v současnosti je 38.333 rublů a pořád roste. Minimální životní náklady se za 15 let zvýšily z 936 rublů na 3.714 rublů. Zvýšení kupní síly 2,2 krát ovšem je průměr celého Ruska, v některých oblastech, kde se těží plyn a ropa, stoupla mnohem víc.

Současná roční spotřeba některých potravin: 100,4 kg brambor na osobu, 114,6 kg zeleniny, 60 kg ovoce, 126,5 kg pečiva, 58,6 kg masa, 18,5 kg ryb.

Průměrná mzda v Moskvě je 69.847 rublů, v Jamolo-něněckém okruhu je mzda 82.769 rublů, v Tjumenské oblasti 59.737 rublů, v Chanti-mansijském okruhu 61.508 rublů.