Vědci a ekologové za ničení Šumavy dostávají miliony.

"V tuto se chvíli ocitám před soudem, protože spor o Šumavu se přesouvá z médií do soudních síní. Jsem jedním z křiklounů, kteří poukazují na nejasnosti kolem odumírání Šumavy. Pro záchranu a další fungování velkoplošného šumavského experimentu učiní ekologické neziskovky, dotacemi podporovaní přírodovědci a další zájmové skupiny, maximum. A já udělám maximum proto, abych tento soudní spor vyhrála." Píše v Českokrumlovském deníku MUDr. Jitka Marková z Českých Budějovic.

Z uvedeného odstavce je zřejmé, že MUDr. Marková veřejně  vyslovuje podezření své i dalších tisíců slušných obyvatel jižních a západních Čech, že vědci společně se zelenými aktivisty považují celou Šumavu za velkoplošnou pokusnou plochu, na které chtějí provádět výzkum, na který by mohli čerpat milionové částky ze státní i bruselské pokladny.

Přeborníkem ve vysávání peněz je jakýsi profesor Kindlmann, který na tužku a papír dostal 4,5 milionu Kč z Grantové agentury a dále z eurodotací CzechGlobe téměř 650 milionů Kč. Výsledek tohoto grantu jsou dva články zveřejněné v zahraničním periodiku. O udělení grantu nerozhodoval panel ve Štrasburku, ale Grantová agentura ČR.

"Příběh usychající Šumavy začíná v posledním desetiletí 20.století, kdy se na českou stranu Šumavy rozšířil kůrovec ze sousedního Bavorska a Rakouska. Kalamita postupovala bez toho, že by se kdokoliv snažil zastavit její šíření. Od roku 1993 se o to pokoušel nově nastoupivši ředitel Žlábek. Byl odvolán.

      Analogicky v roce 2007 – po orkánu Kyrill – bylo zpracováno 800 tisíc kubíků polomů a vývratů. Minimálně 200 tisíc kubíků však bylo ponecháno bez zásahu, a to v nejcennějších centrálních částech Šumavy. Staly se ohniskem kůrovcové nákazy.

      Ponechání polomů a vývratů umožnily téměř tajně vyhlášené způsoby péče, které znamenaly bezzásahovost na obrovské ploše národního parku. Započal velkoplošný kůrovcový experiment.            Opět pozdě – přichází do funkce Jiří Mánek. Nepodporuje bezzásahovost. Je odvolán.

      Mínění obyvatel Šumavy, reprezentovaných správou obcí ležících na území Národního parku Šumava, nikoho nezajímá. S lety narůstá počet stoupenců divočiny v kulturních lesích Šumavy. K jejich přívržencům se přidávají stále hlasitěji i čeští (především jihočeští) přírodovědci. Současně strmě narůstá jejich podpora jak z financí národních, tak z eurodotací."

 Od roku 2007 bylo alokováno Evropskou unií na přírodovědný výzkum a rozvoj přírodovědných oborů Jihočeské univerzity 1 147 587 000 Kč. Ostatní obory Jihočeské univerzity získaly jen 70 milionů. Pro Biologické centrum a Centrum výzkumu globální změny bylo uvolněno 3 334 858 000 Kč.