Home

Antonín Švehla: Když má sedlák, mají všichni.

Beno Berghammer (Big Ben): Sedlák nevyhodí nic, co by se mu mohlo hodit.

středa 28. ledna 2015

Počasí je nebezpečné? Skladník vzpomíná.

Přicházející týden je prý nejchladnějším obdobím v celém roce. Podle dlouhodobých měření. V zamlžené neděli zůstává čas k napsání článku. S tím počasím je to zvláštní. Zdá se mi, že je pořád víc nevyzpytatelné, tedy nebezpečné. Meteorologům není co závidět, když se mají trefit do předpovědi. Pan Klaus si může říkat a psát dál své knihy o neměnném počasí, já při pohledu na staré fotografie o oteplování Země už nepochybuji.
      Dnes už řeky nezamrzají. Ještě ve 40. a 50. letech se v zimě Vltava v Praze přecházela po ledě jako po mostě. Bez obav se tam bruslilo. A nejen v Praze a nejen na Vltavě. Na řekách a rybnících se stavěly hokejová hřiště a hrály hokejové zápasy. Dokonce krajské soutěže. Ještě je možná někde spatřit u rybníků na návsích zbytky osvětlení kluzišť. Viděl jsem to někde ještě před několika lety. Bývalo nataženo nad rybníky po celý rok. Když rybník zamrzl, vytáhly se někde ze stodoly mantinely, na ledě postavily a byl na světě zimní stadion.
      Bývalo tenkrát nadšení pro hokej a pro bruslení vůbec. Děti se bruslit začínaly učit na "šlajfkách", což byly brusle, které se "kličkou"  připevňovaly k botám s tvrdou podrážkou. Problémem většiny kluků bývaly hokejky a puky. Vyšší výbavou bývaly "Kanady", které už byly hodně drahé už tím, že k nim musely být boty. Musely být přišroubované k botám, které se musely přezouvat. Hokejek sice bylo v obchodech se sportovními potřebami dostatek, stály pár korun, ale moc nevydržely. Obalovaly se izolačními páskami, aby nepraskaly. Puky se ztrácely, hlavně ve sněhu. Když nebyl puk posloužil tenisový míček, podpatek z boty nebo plechovka.
      Na rybnících začínali hokejovou karieru i někteří reprezentanti. To ovšem býval v klubech výběr hráčů podle toho co uměli, nikoli podle peněz rodičů, a hokej byl hlavně zábavou, amatérským sportem. Prvoligoví hráči měli civilní zaměstnání a hráči z menších klubů skutečně pracovali. "Státní amatéři" se z nich stali až za normalizace, kdy už si do podniků chodili jen pro výplaty. Podnikům na sport asi někdo peníze posílal. Jak to bylo všechno zamotané se dnes už těžko dozvíme. Skutečností bylo, že sportu se dařilo.
      V jedné Haškově povídce pronesl jakýsi šouglař moudrost, že větší část obyvatelstva zeměkoule se živí podvody všeho druhu. Pokud počítáme k podvodům obchod, je to asi pravda. Uvažoval jsem o tom a napadlo mě, že obchod a finance jsou vlastně podvody. Žádné materiální hodnoty se tam nevytvářejí. Jde jen o přehazování zboží a peněz. Nejpoctivějším oborem se mi jeví zemědělství s lesnictvím a rybářstvím, a také některý průmysl, kde se přímo zhodnocují přírodní suroviny. To jsou obory, kde se něco vyrábí, nikoliv kupuje a se ziskem prodává a jeden druhého okrádá.
      S poctivostí se daleko nedojde, proto v obdobích volného trhu venkov upadá. Zemědělství se daří za přísných režimů, když se nemusí starat o odbyt produkce a je disciplina. Zemědělci vždycky na něco nadávali, ale i za roboty byli zřejmě spokojeni. Což teprve za nacistické a komunistické totality, kdy se nemuseli starat o ceny a všechno od nich bylo vykoupeno.


Zahradníček Josef

Žádné komentáře:

Okomentovat