Ministr Jurečka poznává řetězce

Pan ministr Jurečka se usmívá, mluví, cestuje, mezi lidem prostým televizním sklízí uznání za snahu. Podle Jurečky naši zemědělskou výrobu mohou zachránit jen soutěže, loterie, nalepování nálepek atd. Každý občan, když si koupí českou potravinu, může vyhrát hodnotné ceny a čeští zemědělci zaznamenají kýžený obrat k lepšímu.

Bohužel na odběratele, zpracovatele a prodejce potravin Jurečkovo mediální snění působí jako pohádka o Červené Karkulce. Těm je vcelku jedno od koho levně nakoupí a komu draze prodají. Takže nakonec Jurečka propaguje a za státní peníze dělá reklamu potravinovým řetězcům, které pak snáz prodají kdejaký odpad za kvalitní české potraviny. Nu zákazník si musí za kvalitu připlatit, i kdy si ji musí přimyslet. Vyšší ceny potravin jsou pak vzhledem k výběru DPH pro státní pokladnu velmi výhodné.

Naše zemědělství už 25 let dostává ránu za ranou. Ta první a největší byla dána násilnou privatizací. Další ranou jsou těžkosti jak dostat zemědělské produkty k zákazníkovi a hlavně jak zabezpečit, aby výrobci dostali odměnu alespoň k jakési rozšířené reprodukci. Nemohoucnost státu věc ovlivnit je dobře viditelná například v téměř zoufalém propagování farmářských trhů. Jsou  zpestřením trhu v několika velkých městech, ale tak malé procento, jakým se na trhu potravin podílejí, ani nelze napsat. Žádné problémy mimo zisku několika trhovců neřeší.

V závěsu za výrobci a zpracovateli jsou prodejci. Výrobci jsou dnes drobní zemědělci a přetransformovaná zemědělská družstva. Zpracovatelé jsou podniky, kterým vládne převážně pan Babiš. Prodejci jsou až na drobné výjimky mezinárodní řetězce, kterým nevládne nikdo. Tak se to alespoň bohužel jeví!

Hlavní problém vznikl před lety kdy řetězce při vstupu na náš trh byly chváleny za odstranění jednotvárné nabídky. Řetězce se vždy tvářily mírumilovně, ale když zcela ovládly náš trh, začaly se chovat jako diktátoři. Diktují si od koho koupit, za kolik koupit a za kolik prodat. Marže, které občas proniknou k veřejnosti jsou neuvěřitelné. Zbytky drobných obchodníků nakupují podstatně dráž a jejich marže, rabat nebo obchodní přirážka, jak jsou tyto násobky ceny matoucí veřejnost nazývány, jsou zanedbatelné ve srovnání s tím, čeho dosahují nadnárodní instituce. Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou činí i stovky procent.

Ministr Jurečka by v zemědělství a potravinářství mohl zavést třeba Brigády kapitalistické práce, potravinové řetězce z českého trhu už nikdo nevyžene.Jurečkovi tleskají televizní diváci, kteří v supermarketu se pak diví, že cena té a té potraviny stoupla o 50 procent, i když na kvalitě to znát není.