Evropský parlament proti obalům pomalu a nesměle

 Poslanci EP ve středu ve Štrasburku odhlasovali od roku 2030 zákaz používání některých jednorázových obalů používaných při prodeji nezpracovaného čerstvé ovoce a zeleniny, a jednotlivých obalů, jako je například cukr. Cílem je do roku 2040 postupně snížit množství obalového odpadu v EU alespoň o 15 procent. (S konvičkou pro mléko se zatím chodit nebude.)

V budoucnu budou platit přísnější předpisy pro všechny obaly. Až na určité výjimky, například u textilu, keramiky nebo pryže, musí být všechny obaly recyklovatelné. U vnějších obalů nesmí podíl prázdného prostoru v budoucnu překročit 50 procent.

Od roku 2030 nesmí být neošetřené ovoce a zelenina vážící méně než jeden a půl kilogramu k dispozici v plastovém obalu. Další příklady: plastové nákupní tašky v supermarketu již nejsou nutné a kufr nebo taška nesmí v letadlech být zabaleny do plastu. V budoucnu se restauratéři budou muset smířit s tím, že si spotřebitelé přinesou vlastní nádoby na přepravu potravin. Kromě toho se očekává, že do konce desetiletí nabídnou deset procent svých produktů v opakovaně použitelných obalech.

Po hlasování na plenárním zasedání Evropského parlamentu musí nová pravidla potvrdit také státy EU. Obvykle se jedná o formalitu. Podle nejnovějších údajů statistického úřadu EU Eurostat bylo v roce 2021 v EU vyprodukováno 188,7 kilogramů obalových odpadů na obyvatele.

Sdružení komunálních podniků uvítalo přijetí pravidel parlamentem. "Historicky vysokou úroveň obalového odpadu lze snížit pouze tehdy, bude-li podporováno opětovné použití a recyklace," uvedl místopředseda Komise Patrick Hasenkamp. 

Jak se připravujeme na válku

V roce 1935 mnozí čeští politici se probouzeli z národovecké kocoviny a hleděli na svět jako Alenka na Říši divů. Špagáty, kterými několik středoevropských zemí bylo v roce 1918 nakvap omotáno a nesourodý balík nazván Československem, začaly trouchnivět.

Slováci se zde vytrvale bouřily, odstrkovaní Němci v Sudetech se spojovali, a za hranicemi Hitler hrozil světovým mírem, až se mu povede odstranit Židy, komunisty a jiné nepřátele. Ministr zahraničí Beneš těsně před parlamentními volbami v Moskvě uzavřel  nezávaznou a nevýhodnou spojeneckou smlouvu a doma jako nedočkavý ratlík běhal z vlády a z parlamentu na Hrad přesvědčit se, jestli prezident Masaryk ještě dýchá. Ten doporučoval další a další vědecké ódy o vítězství nad Vídní a Římem. Sokolové se slétávali v župách i mimo ně, čs. armáda zřídila Ředitelství OP a Sudetoněmecká partaj tak nečekaně vyhrála parlamentní volby. 

Dneska děvče není doba na lásku, 

dnes musíme oba střádat na masku! 

Co je platno životní mít plán, 

když do toho vletí aeroplán. 

Zkrátka musíš, 

hned jak vstaneš po ránu, 

myslet na civilní ochranu!

Postavím Ti malý kryt, 

kam by nemoh yperit.

Až siréna začne houkat, 

odnikud tam nesmí foukat. 

Když nepřítel přiletí, 

počkáme až odletí - 

pak Ti vyznám lásku skrz gáz masku, 

než Ti zemřu v objetí.

V každém domě dneska najdeš pokyny, 

když je neznáš, 

tedy zajdeš na plyny. 

Proto nesmíš nic mít proti nim,

 když podle nich pokoj zatemním. 

Při cvičení nesmíš ani vypísknout, 

musíš se jen ke mně přitisknout!

Tuto píseň nazpívala populární filmová herečka Věra Ferbasová. Tehdejší civilní obrana dnes legračně působí. V roce 1917 německá armáda poprvé vypustila na nepřítele plyn zvaný yperit. Žlutý opar, pach cibule a spálené gumy, výsledkem popálené sliznice a dlouhá krutá smrt. Bojové plyny však jsou pořád nebezpečné, ale k masovému zabíjení jsou vynalezeny dokonalejší zbraně, takže dnes se s plyny nepočítá. Ostatně s civilní obranou si česká veřejnost hlavy neláme. Lze jen spoléhat na štěstí, že se rakety a drony nad české území nezatoulají, a pokud zatoulají, že z nich vypadnou matrjošky s letáky o míru a přátelství.

16. týden 2024 v EU

 Pondělí 15. dubna 2024

Komise vydala kladné posouzení k ukrajinskému plánu na čerpání peněz z nového Nástroje pro Ukrajinu. V návaznosti na to navrhla Radě přijetí prováděcího rozhodnutí, na základě kterého by se měly Ukrajině zpřístupnit příslušné granty a půjčky (jež mohou v souhrnu dosáhnout výše až 50 miliard eur).

Úterý 16. dubna

Evropský parlament oznámil vítěze své filmové ceny LUX Audience Award, kterou každoročně uděluje ve spolupráci s Evropskou filmovou akademií. Vyhrál německý film Das Lehrerzimmer (Sborovna).

Komise vydala výroční zprávu o stavu schengenského prostoru. Tyto zprávy připravuje od roku 2022.

Čelní představitelé členských států, unijních institucí a zástupci odborů a podnikatelů v belgickém Hulpe podepsali deklaraci o budoucnosti Evropského pilíře sociálních práv. Pilíř je v deklaraci veleben a žádá se jeho aktivní prosazování.

Středa 17. dubna

Někdejší italský premiér Enrico Letta předložil Evropské radě rozsáhlou zprávu o stavu vnitřního trhu. (Takové zadání dostal od členských států a Komise v září 2023.) Zpráva s názvem „Mnohem více než jen trh“ obsahuje mimo jiné návrhy ohledně prohloubení unie kapitálových trhů a finančních služeb, integrace telekomunikačního trhu nebo reformy trhu s energiemi. Autor také rozvádí myšlenku zavedení páté svobody vnitřního trhu – vedle volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu by si představoval volný pohyb související s výzkumem, inovacemi a vzděláváním.

Středa 17. dubna a čtvrtek 18. dubna

V Bruselu se konalo mimořádné zasedání Evropské rady. Na programu byla zaprvé zahraničněpolitická témata – Ukrajina, situace na blízkém Východě a vztahy s Tureckem. V druhé části jednání vedoucí představitelé diskutovali o posílení konkurenceschopnosti EU a jejího vnitřního trhu (do tohoto kontextu zapadá výše uvedená Lettova zpráva). V přijatých závěrech se hovoří o potřebě „nové dohody pro konkurenceschopnost Evropy“ a o „vytvoření podmínek, které evropským hospodářským subjektům umožní využít příležitostí klimaticky neutrálního, digitálního a oběhového hospodářství“. Nemohu si zde odpustit dovětek, že veškeré úvahy o posílení konkurenceschopnosti Evropy jsou zcela marné, pokud zároveň budeme lpět na Zeleném údělu a Evropském pilíři sociálních práv, které nás táhnout přesně opačným směrem.

Pátek 19. dubna

Rada rozhodla o uvalení sankcí na čtyři fyzické osoby a dvě organizace z řad židovských osadníků na Západním břehu Jordánu za závažné porušování lidských práv Palestinců. Tyto osoby a subjekty byly zařazeny na seznam v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv

Neonacistická provokace v Hitlerově rodišti

 BRAUNAU. Tak jak se děje každoročně i letos se v den Hitlerových narozenin (*20. 4. 1889) u domu v rakouském Branau, němž se Hitler narodil, objevují různá individua, která svými gesty dávají najevo, že se hlásí k nacistické totalitě, která pod Hitlerovým vedení způsobila smrt několika milionů lidí.

Čtyři německé občany pozorovala hornorakouská policie v sobotu odpoledne při kladení bílých růží před rodným domem Adolfa Hitlera v Braunau. Čtyři němečtí občané, dvě sestry, 24 a 26 let, a také jejich 29- a 31letí partneři, vyrazili v sobotu odpoledne 20. dubna 2024 do Braunau, aby umístili bílé růže na okenní výklenky a uctili na památku Adolfa Hitlera. Fotili se před domem a 26letá žena přitom zdravila nacistickým pozdravem. Byla zadržena policejní hlídkou a převezena na policejní služebnu k výslechu. Udělala úplné přiznání. Uvedla, že pozdrav nemyslela vážně, prý se tak bavila.

S tím bavení to asi není tak jednoznačné, kriminalisté totiž na jejím mobilním telefonu našli relevantní historii chatu s ostatními účastníky, ve které byly zasílány zprávy a fotografie související s obdivem nacionálního socialismu. Všichni čtyři provokatéři jsou vyšetřováni státním zastupitelstvím v Riedu.

Slovenská vláda bude rokovať na družstve, ktoré patrí do skupiny Agrofert.

 Slovenská vláda plánuje v stredu (24. apríla) rokovať o poľnohospodárstve na družstve v Dolnej Krupej, ktoré patrí do skupiny Agrofert. Prekvapivé je, že o tomto výjazdovom rokovaní netuší viacero samosprávnych organizácií roľníkov. Rokovanie sa uskutoční na družstve, v ktorom je Emil Macho, predseda Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory, predsedom.

Situácia v poľnohospodárstve je napätá. Pôdohospodárska platobná agentúra nie je v dvadsiatom roku členstva v Európskej únii schopná vyplatiť európske priame platby tak, aby nevzbudzovala u poľnohospodárov nedôveru. Priame platby boli pritom každoročne len internou a administratívnou témou rezortu. Dnes sa dostávajú do pozornosti z dôvodu nárastu nervozity v rezorte a najnovšie sa zdá, že môžu byť aj témou zasadnutia Vlády Slovenskej republiky.

Mnohí poľnohospodári navyše namiesto očakávaných platieb dostávajú od Pôdohospodárskej platobnej agentúry správy o tom, že majú prostriedky vyplatené v minulých rokoch vrátiť.

Štvrtá vláda Roberta Fica vedie rezort pôdohospodárstva takmer presne pol roka. Zdá sa, že ani kampaň v roku 2024, ktorá začala v pondelok, nebude bezproblémová. Vláda by mala rokovať aj o problémoch agrosektoru v stredu v priestoroch Poľnohospodárskeho družstva v Dolnej Krupej. Dôvody, prečo majú šéfovia ďalších ministerstiev, ktoré môžu mať svoje problémy, hovoriť o poľnohospodárstve, nie sú úplne zrejmé. Agrorezort v posledných týždňoch nepostihla žiadna celospoločenská udalosť v podobe prírodnej katastrofy, prudkého prepadu cien komodít či náhleho šírenia ochorenia, ktoré je potrebné aktuálne riešiť na medzirezortnej úrovni.

Politické prepojenie

Zasadnutie sa uskutoční na jednom z poľnohospodárskych podnikov, ktoré majetkovo ovláda skupina Agrofert. Agrochemicko-potravinársky konglomerát v minulosti previedol Andrej Babiš na zverenecké fondy. Zverenecký fond predstavuje napríklad súbor obchodných podielov v rodinnom podniku, ktorý je vyčlenený pre osobitný účel a ktorý je spravovaný treťou osobou v prospech vopred určenej osoby.

Český expremiér a predseda politickej strany ANO Andrej Babiš na začiatku apríla, v posledný deň kampane pred druhým kolom prezidentských volieb na Slovensku podporil za prezidenta koaličného kandidáta Petra Pellegriniho.

Skutočná priorita

Napriek tomu, že správa o rokovaní vlády mala vraj prísť v piatok viacerým redakciám, samotné poľnohospodárske zväzy o tomto rokovaní nevedia. 

Samotné rokovanie sa začne v stredu 24. apríla o 10:00 v priestoroch družstva v Dolnej Krupej. Na webovej stránke úradu vlády zatiaľ nie sú zverejnené body, ktoré by sa týkali poľnohospodárstva. V doteraz zverejnenom programe stredajšieho rokovania je napríklad presun prostriedkov z ministerstva životného prostredia na ministerstvo zahraničných vecí, návrh plánu zahraničných stykov, či návrh na sudcov Všeobecného súdu EÚ a Európskeho súdu pre ľudské práva.

Zdroj: Juraj Huba - poľnoinfo.sk

30 km/hod začne v rakouských obcích platit 1. července

 Po dlouhém jednání poslanci rakouského parlamentu včera ve večerních hodinách odhlasovali zákon o snížení rychlosti v obcích na 30 km za hodinu. Zákon by měl vstoupit v platnost 1. července.

Nová vyhláška usnadní obcím a městům bezproblémové rychlé zavedení rychlostního limitu 30 km/h. Je to splnění dlouhodobého požadavku obcí. Ušetříte si tak mnoho byrokracie. Dosud platilo, že při žádostech o změny rychlostních limitů bylo nutné předložit posudky odborníků. V budoucnu již nebude nutné časově náročný postup. 

Reakce na novelu jsou smíšené: zatímco SP (socialisté) a Neos očekávají, že vše nakonec zůstane při starém, FP (svobodní) se obávají, že by to mohl být první krok k zavedení rychlostního limitu 30 km/h na celém území Rakouska. Koalice se naopak shodla na tom, že zahájila důležité bezpečnostní opatření. "Koneckonců, dvě třetiny dopravních nehod se denně stávají kvůli rychlosti," řekl Hermann Weratschnig, mluvčí Zelených pro dopravu.

Kromě rychlostních limitů dávají nové rakouské předpisy o silničním provozu obcím i další pravomoci: mohou samy měřit rychlost. Háček je v tom, že se vyžaduje souhlas spolkové země. "Předpokladem je regulace transferu příslušné země. To může být vydáno ihned po nabytí účinnosti novely (1. července)," informovalo ministerstvo dopravy.

V současné době je možnost radarových kontrol k dispozici pouze těm obcím, které mají obecní policii. V budoucnu by měřit rychlost mohly měřit všechny obce.

Za vedení trestního řízení jsou i nadále odpovědné okresní správní orgány. Tyto náklady mají být kompenzovány v případě, že pokuty jsou rozděleny v poměru 80 až 20 procent mezi společnost zabývající se správou silnic a úřad. To je to, co pozměňovací návrh stanoví. "Obecné pravidlo, že případné pokuty budou přínosem pro správce silnic," upřesnilo ministerstvo.

Nový zákon o silničním provozu ještě obsahuje výjimku, je možnost blikajících zelených světel na křižovatkách nebo příjezdových komunikacích – pokud opatření slouží ke zlepšení plynulosti dopravy.

Ohnivé koště reformátora Čulíka

 Jan Čulík, tvrdý mediální bijec napadeného židovského státu Izrael se v žebravém internetovém plátku Britské listy tentokrát pustil do českého obyvatelstva. A vzal to hezky od premiéra Fialy až snd po mateřské školy: "Světoběžník je elita, co je v české zemi, je slabota!" 

Podle Čulíka se v USA  předseda české vlády Fiala velice proti současným světoběžníkům provinil tím, že lidi, kteří stejně jako on pocházející z českých zemí nazval krajany. Čulík tedy rozbíjí starou tradici, když lidé pocházející z jednoho kraje či země, když se sejdou v cizině, prý nejsou krajané, protože "slovo krajan je xenofobní, komunistický výraz, jímž komunistický režim odlišoval Čechy žijící v zahraničí od domácích Čechů." A šmitec. 

Slovo krajan určitě vzniklo přeložením německého Landsmann, což by tedy podle Čulíka mělo být také špatné, a nejen proto, že čeští komunisté neměli a nemají spolek lidí pocházejících z českého území (Landsmanschaft) rádi. 

Světoběžník Čulík byl tentokrát skutečně v ráži, snad si také připravuje koště na rej čarodějnic. Napadl císaře Františka Josefa I. z toho, že Češi se dodnes řídí jeho příkazem vstávat brzy ráno. V jiných zemích prý se začíná pracovat o dvě hodiny později. Ranní ptáče, dál doskáče, pane Čulíku, říkávalo se. 

Z vlastní zkušenosti vím, že začátek pracovní doby v časných ranních hodinách nemá na svědomí stařičký mocnář ani současní mocnáři, ale chalupaření, chataření a zahrádkaření, neboli normalizační Husákovy náhrady cestování za hranice. Práci od šesti hodin nenařizovala vláda, tu si ve většině průmyslových podniků a úřadů vymohli přes odbory sami zaměstnanci, aby měli odpoledne více času na trávení volného času v přírodě. Šířilo se to tenkrát mezi podniky jako pandemie. Byl jsem jedním z mála lidí, kteří nepodepsali petici na začátek směny ráno v 6 hodin. Přesto jsem musel potom vstávat v půl čtvrté, abych se do šesti do práce dostal. Pokud budou chaty a chalupy, bude se pracovat dříve než v zahraničí.

Čulíka také rozčiluje, že čeští studenti mluví česky, že používají formulace, které se používaly za vlády komunistů. Někoho jiného zase rozčilují zkomoleniny a anglikanizmy, které deformují češtinu. V minulosti, když ve městech čeština byla v koutě, byl venkov ochráncem českého jazyka. Dnes je tradiční venkov zdevastován prospěcháři, vylidněn, v budoucnosti i konzervativní venkov těžko český jazyk vzkřísí. (stk)

Dotace pro malozemědělce v Polsku

 Polská vláda navrhuje zavést oddělené přímé platby pro malé zemědělské závody. Tato platba je určena zemědělcům z menších závodů, kteří často nejsou schopni plnit podmínky stanovené velkým závodům. 

 

Monitorovací výbor  plánu Společné zemědělské politiky na léta 2023-2027 vydal kladné stanovisko ke změně pro malé závody. Cílem změny je implementovat platby pro malé farmy na roky 2024-2027 s přihlédnutím k následujícím předpokladům: platba bude poskytnuta zemědělcům, kteří splňují podmínky pro podporu základního příjmu. Platba bude nasměřována na hospodářství o výměře 1 ha až 5 ha, a to s paušální sazbou 225 EUR/ha. Zemědělec využívající platby pro malé farmy bude moci rovněž požádat o přechodnou vnitrostátní podporu. Realizace plateb pro malé farmy je reakcí na požadavky zemědělců a zemědělských organizací.

 Podle údajů Agentury pro restrukturalizaci a modernizaci zemědělství (ARiMR) požádalo v kampani v roce 2023 o platby pro malé farmy přibližně 196 000 zemědělců, kteří celkem obdělávají 525 000 ha. 

Zavedení plateb pro malé závody vstoupí v platnost dnem následujícím po dni schválení plateb Evropskou komisí. Umožní zemědělcům do 5 ha žádat o platby pro malé závody v období 2024-2027. Sazba tje vyšší než součet běžných sazeb dvou základních plateb, tedy základní podpory příjmu a doplňkové redistributivní podpory příjmu.

  Realizace plateb pro malé farmy na období 2024-2027 bude zahrnovat tyto změny ve finančním plánu: alokace prostředků na výše uvedené platby z obálky určené na přímé platby ve výši cca 184,6 mil. EUR/rok. Výše byla stanovena za předpokladu, že podpora pokryje 50 % plochy farem do 5 ha zemědělské půdy.

Další lidé uhořeli v elektroautomobilu

Při nehodě automobilu poháněném elektrickým proudem u obce Bissendrf v dolnosaském okrese Osnabrück uhořeli dva dospělí lidé, desetileté dítě bylo s vážnými popáleninami dopraveno do nemocnic.

Řidič elektroautomobilu nezvládl řízení těžkého vozu a sjel do příkopu, kde auto začalo hořet. Záchranářům se podařilo vyprostit desetileté dítě a vrtulníkem ho dopravit do nemocnice. Řidič a další cestující zemřeli v plamenech.

Mimo asi 50 hasičů a záchranářů byli přivoláni psychologové a pastorové, kteří museli uklidňovat svědky drastické podívané a příbuzné uhořelých. 

15. týden 2024 v EU

 Pondělí 8. dubna 2024

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně návrhu na prodloužení pozastavení dovozních cel a kvót na dovoz ukrajinského zboží do EU o jeden rok (od 6. června 2024 do 5. června 2025). Dohodu ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný akt přijmout.

Evropský inspektor ochrany osobních údajů vydal svou výroční zprávu za rok 2023.

Úterý 9. dubna

Zástupci hlavních zastřešujících politických stran na evropské úrovni podepsali před komisařkou Věrou Jourovou kodex chování před volbami do Evropského parlamentu.

Komise zveřejnila srovnávací přehled státních podpor, který se týká výdajů na státní podporu v roce 2022. Přehled podle ní ukazuje, že i přes výrazné snížení státní podpory v roce 2022 oproti roku 2021 členské státy i nadále podporovaly podniky postižené krizemi způsobenými koronavirovou pandemií a válkou na Ukrajině.

Středa 10. dubna

Evropský parlament schválil deset legislativních návrhů k reformě evropské migrační a azylové politiky, označovaných jako migrační pakt. Pro hlasovalo 322 europoslanců, proti 266 a 31 se zdrželo. Nyní již zbývá jen formální přijetí ze strany Rady a dlouho diskutovaný soubor opatření se stane skutečností.

Komise vydala sdělení, ve kterém shrnuje výsledky tzv. dialogů o čisté transformaci. Šlo o diskusní setkání se zástupci průmyslu a odborů o naplňování Zeleného údělu. Z dialogů prý vyplynulo, že je potřeba soustředit se na: účinný a zjednodušený regulační rámec, opatření k řešení cen energií, moderní infrastrukturu, snadnější přístup k financování a silnější jednotný trh v globálně konkurenčním prostředí.

Čtvrtek 11. dubna

Evropský parlament přijal rezoluci požadující zahrnutí práva na umělé přerušení těhotenství do Listiny základních práv EU. Pro hlasovalo 336 europoslanců, proti 163, zdrželo se 39.

Pátek 12. dubna

Rada definitivně přijala novou směrnici o energetické náročnosti budov. Ta přináší zpřísnění energetických a emisních požadavků na nové i stávající budovy. Hlavním cílem je zajistit, aby od roku 2030 byly všechny nové budovy budovami s nulovými emisemi a aby do roku 2050 byly na budovy s nulovými emisemi přestavěny stávající budovy.

50.000 krav je chováno v jedné stáji.

 Poušť Rub al-Chálí v Saúdské Arábii je největší písečnou pouští na Zemi s rozlohou 780 000 km2. V ní se nachází jedna z největších mléčných farem na světě.

Na farmě Al-Safi je při venkovní teplotě 55 stupňů vzduchu chováno 50 000 dojnic. Každá stáj je dlouhá cca 500 m a je určena pro 1500 krav. Požadavky na vodu této pouštní farmy XXL jsou enormně vysoké. Zásoby podzemní vody pomalu docházejí. Podzemní voda je čerpána z hloubky 2 km. Je teplá 70 stupňů Celsia a musí se chladit.

V boji proti tepelnému stresu zvířat používají saúdští farmáři ventilátory a vodní rozprašovače. Zajišťují tak ve stájích stálou teplotu 27 stupňů. Na výrobu 1 kg mléka se ve velkokapacitním kravíně spotřebuje 100 litrů vody. To odpovídá spotřebě vody 80 milionů litrů denně při celé produkci mléka.

Krávy jsou dojeny roboty, a to čtyřikrát denně. Průměrná užitkovost je 40 kg mléka za den. Celkem tse nadojí asi 800 000 kg mléka denně. Každý den se narodí přibližně 65 telat.

Krmivo je dováženo z celého světa. Aby se spotřeba vody v poušti ještě více nezvyšovala, nesmí se v zemi pěstovat žádné pícniny. Farma potřebuje 1300 t krmiva denně. Kromě sena jsou do krmné dávky zařazeny i kukuřičné lupínky z USA. Vzhledem k téměř stoprocentního obsahu sušiny v krmivech jsou produkovány výkaly s podobným obsahem sušiny. Co se s nimi stane se ve zprávách neuvádí. Jsou vyváženy jako hnojivo, nebo mizí v moři?

Jak uvádí "RTL", krmivo bude v budoucnu pocházet z afrického státu Súdán. Farma Al-Safi tam chce podle vlastních slov společně vybudovat velkou zemědělskou společnost. V budoucnu bude farma dodávat kukuřici, proso a trávu pro pouštní kravíny v Saúdské Arábii.

Podle NTV byla farma Al-Safi založena v roce 1981. Budovala ji saúdská královská rodina. Al Safi se brzy stala největší mlékárnou na světě. Podíl v mlékárně má francouzská mlékárenská společnost Danone. V roce 2001 získal a 50,1% podíl. Mléko se používá k výrobě mléčných nápojů, jogurtů a sýrů pod značkou "Al Safi Danone", celkem přes 80 mléčných výrobků.

V Polsku dostávají přímé platby malozemělci.

 Zatímco v ČR mezi malé zemědělské závody chtějí být zařazeny ty s výměrou  do 500 ha, v Polsku jsou to závody menší než 5 ha.

Polský monitorovací výbor strategického plánu Společné zemědělské politiky na léta 2023-2027 přijal usnesení o zavedení plateb pro malé závody do 5 ha v roce 2024. Mají se tím nahradit všechny ostatní typy přímých plateb, včetně ekologických režimů.

Platby pro malé farmy jsou zavedeny usnesením výboru č. 66 a mají být realizovány v letech 2024-2027. Podmínky pro udělení platby budou obdobné jako v roce 2023. To znamená, že k nim mají přístup jen zemědělské závody s výměrou do 5 ha zemědělské půdy.

Sazba platby bude podle polského Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova činit 225 EUR (5.705 Kč)/ha. Nahrazuje všechny ostatní typy přímých plateb, včetně ekologických režimů. To ale neznamená, že zemědělec využívající tuto platbu nemůže získat více peněz.

Zemědělci žádající o platby pro malé farmy budou moci žádat i o přechodnou národní podporu (tedy o doplňkovou základní platbu)  a plošné platby v rámci druhého pilíře SZP (tj. platby pro LFA, ekologické platby, agroenvironmentálně-klimatické platby, platby za zalesňování).

 Díky tomuto řešení budou moci zemědělci podnikající na malých plochách získat podporu ve zjednodušené podobě, která po nich nevyžaduje splnění všech podmínek stanovených pro ostatní platby.

Přestože kampaň pro přijímání žádostí o přímé platby na rok 2024 již probíhá, - podle ministerstva zemědělství - možnost využití plateb pro malé farmy ještě vyžaduje souhlas Evropské komise.

Mezitím do 8. dubna letošního roku ARiMR již přijalo přes 85 000 žádostí o přímé platby pro malé závody pro rok 2024. 

Štěstí přichází z východu

 V České republice máme „štěstí“ v tom, že k nám přišly statisíce lidí z Ukrajiny, Moldavska, Rumunska a dalších křesťanských zemí. Tito lidé mají zájem pracovat a pracují. Tito lidé ochotně přijímají české zvyky a rychle se přizpůsobují českému prostředí. Dokonce existují studie, které potvrzují zájem velké části této masy lidí v České republice trvale zůstat. 

Na západě Evropy je situace zcela odlišná, ve Francii a Anglii dochází už delší dobu k odstrašujícímu potlačování k potlačování evropských tradic. Díky velkorysé sociální politice dávek se do  podobné situace dostává nyní i Německo. Ze zhruba 3,9 milionu příjemců sociální podpory je 2,5 milionu těch, kteří mají „migrační pozadí“. Na německém pracovním trhu přitom chybějí statisíce zaměstnanců. Jenže nekvalifikovaní imigranti, bez znalosti řeči, bez potřebných dovedností a někdy i snahy ucházet se o práci, tuto mezeru jen stěží někdy zaplní.

Mezi mladými muži, kteří do Německa přijdou, nepřevládá snaživost jako u imigrantů v 60. a 70. letech minulého století. Převážná část současných migrantů nemá zájem o práci a parazituje na sociálním systému Německa. Navíc, imigranti tohoto typu nemají ani zájem na integraci do evropské společnosti, neakceptují „evropské hodnoty a zvyky."  

Stalo se o vánocích: „Pět nebo šest teenagerů přišlo za mnou. Řekli, že jsou muslimové. Obestoupili mě a žádali, abych svlékl masku Santa Klause, protože Německo už je ‚jejich země‘. Pak se na mě vrhli a pokoušeli se ze mě kostým servat. Současně mě uráželi a nadávali mi." 

Doufejme, že díky přílivu dalších křesťanských imigrantů z východu Evropy se v roce 2050 v českých zemích nebude slavit Ramadán, jako se nyní slaví ve Francii, ale křesťanské Velikonoce. 

Vlci ztrácejí plachost. Ochránci se radují.

 Poblíž městysu Windhaag bei Freistadt, který se nachází zhruba tři kilometry od česko-rakouské hranice, došlo k dalšímu setkání vlka s člověkem. Podle hornorakouských médií tam mělo jedno ze zvířat sledovat třináctiletou dívku, když šla běhat. 

O incidentu informoval hornorakouská televize ORF. Došlo k němu nedaleko městysu Windhaag bei Freistadt. Třináctiletá dívka šla běhat, když potkala v lese dva vlky.  K setkání mělo dojít jen pár stovek metrů od jejího domova okolo 18. hodiny. V lesním porostu měla dívka slyšet šustění, uvedla pro ORF její matka Anita Affenzeller.  „Najednou před ní stáli dva vlci. Pak se přiblížil jeden vlk. Jen se otočila a utekla, jak nejrychleji mohla,“ sdělila matka. Jedno zvíře mělo dívku pronásledovat, zmizelo v lese, když vyběhla na pole. 

Úřady o incidentu informoval otec. Zástupci Horního Rakouska chování zvířat označili za atypické a nebezpečné, uvádí ORF. Doposud byli zabiti dva vlci. Horní Rakousko před nedávnem umožnilo odstřel jednoho ze zvířat po dalším setkání, tentorkát s rodinou. Nařízení platilo čtyři týdny, během kterých se zvíře neobjevilo.  

Pokud se podobný incident v oblasti v příštích čtyřech týdnech stane znovu, bude se rozhodovat o tom, zda bude odstřel povolen.“ O setkání informovala i další média. Dívka byla několik prvních pár dní po setkání v šoku. „Jsme zemědělci a ochrana zvířat je pro nás důležitá. Ale nemůže to být tak, že se nemůžete beze strachu ze smrti pohybovat ani po vlastním pozemku,“ uvedl pro web otec dívky.  

Na české straně hranic lidé vlky občas potkají. Před nedávnem vlci u Volar na Prachaticku roztrhali ovce a berana. „Můžu to potvrdit. Jako orgán, který zjišťuje škody a vystavuje protokol, jsme byli u toho a zjišťovali, zda to způsobil vlk. V tomto případě jsme to potvrdili, protože ty znaky tam byly vcelku jasné,“ uvedl  mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák. Vlci měli překonat pevný drátěný plot a dřevěnou salaš. V zabezpečení ohrady měla být ale tři slabá místa, kterými se šelmy do ohrady dostali. Chybět měl například elektrický ohradník, uvedl mluvčí NP Šumava. 

Jan Dvořák zároveň vyvrátil, že by se měli lidé bát chodit po okolí. „Vlci na Šumavě už nějaké desetiletí jsou a díky bohu neregistrujeme žádný útok na člověka. A věříme, že tomu tak bude i nadále. Nemůžeme to samozřejmě vyloučit, ale v absolutní většině lidé vlka většinou ani nepotkají,“ uzavřel Dvořák. Od roku 2017, kdy se na Šumavě utvořila první vlčí smečka v novodobých dějinách, vyjížděli zaměstnanci Správy NP Šumava k desítkám případů. 

Medvědi přibývají i v Pyrenejích

 Počet medvědů hnědých ve francouzských Pyrenejích se zvyšuje. Na základě pozorování a nalezených stop Francouzská agentura pro biologickou rozmanitost (OFB) předpokládá, že síť medvědů hnědých   v roce 2023 je tvořena 83 kusy.

V předchozím roce to bylo 74 až 76 medvědů, jak agentura uvedla v úterý. V roce 2023 se narodilo 16 medvíďat. Před rokem 1995 medvědi v horách na hranicích se Španělskem téměř vymizeli. Od té doby jejich populace opět pomalu roste, a od roku 2006 asi o deset procent ročně. 

Medvědi způsobují problémy majitelům hospodářských zvířat. V loňském roce došlo ve francouzské části Pyrenejí k 349 útokům medvědů hnědých, při nichž bylo zabito nebo zraněno 552 hospodářských zvířat. Ve srovnání s předchozím rokem útoků přibylo. 

K plašení medvědů mohou majitelé domácích použít gumové projektily, pokud poplachové náboje a světlice nestačí. Nutností je, aby zemědělci provedli všechna nezbytná opatření k ochraně svých stád.

Nezbývá než více bohatnout nebo chudnout

 Samozřejmě je otázka, co to znamená „uskromnit“. Podle nových dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), která lze najít v článku na Seznamu, na který odkazuji dole, nejvíce na krizi doplatila nejchudší desetina populace. 

Tito lidé museli v roce 2022 vyjít každý měsíc s částkou o 750 korun nižší než rok předtím. Samozřejmě 750 korun má zcela jinou váhu, pokud to platí někdo, kdo vydělává 50 tisíc měsíčně, ve srovnání s tím, když to platí někdo, kdo má minimální mzdu nebo důchod. Chudí lidé přišli celkově o téměř desetinu svých příjmů. Desetina může být opravdu hodně. Právě v případě chudých. Tato desetina může lidi, chudé lidi, přitlačit ke dnu. Máte-li skutečně nízké příjmy, každá stokoruna může být citelná, každá stokoruna vás může přiblížit hladu, ztrátě bydlení, strádání.

Středostavovské domácnosti přišly ve srovnání s těmi nejchudšími podle ČSÚ jen o dvacetinu svých příjmů. To znamená, že měly na hlavu měsíčně až tisíc korun méně než rok předtím, jenže je to tisíc korun z jiného celkového příjmu. Nebylo by fér, kdyby ten poměr byl stejný? Nebo nebylo by fér vlastně to, kdyby ti nejchudší nemuseli nést břemeno krize vůbec? Myslím, že by to tak mělo být.

Příjmové nůžky se přitom mezi chudými a těmi, kdo jsou na tom lépe (o těch skutečně bohatých se v článku výmluvně nemluví, přitom jsou jich prý, jak se tam dočteme, tři miliony), stále rozevírají. To chceme skončit tím, že tu budou lidé umírat hlady, zatímco jiní budou mít stále více a více? Bere-li se pořád dokola těm nejchudším, někde to má přece své dno. Člověk nemůže žít ze vzduchu.

Kdyby se poměr z let 2017-2019 udržel, měly by nejchudší rodiny v roce 2022 o tisíc korun na osobu více, než ve skutečnosti měly. Kam tohle vede jinam než do katastrofy? A proč? Jaký má smysl mít stále větší podíl příjmů na úkor chudých? Něco zcela jiného je situace, kdy se zvedá příjem všem a kdy bohatí právem bohatnou na tom, že společnost jako celek, včetně těch nejchudších, prosperuje a bohatne.

Na druhou stranu lze v článku najít velmi výmluvný odstavec tohoto znění:

„Na nejchudší pětinu domácností, do níž patří především rodiny nezaměstnaných, samoživitelek, případně zaměstnanců s minimální mzdou, přitom nemířila žádná speciální pomoc vlád Andreje Babiše ani posléze Petra Fialy.“

Budeme v tom pokračovat? Jakou logiku tohle má? Proč se to vůbec děje? A proč se to férově neřekne lidem jako volební program? Třeba: chceme, aby chudí byli ještě chudší, a bohatí ještě bohatší! Hnutí ANO a ODS v tom splývají.

Praha má víc úředníků než Brusel

 Opravdových úředníků, o nichž se vždycky říká, že jich je moc, tedy lidí pracujících na různých úřadech a ministerstvech, je v Praze zhruba 80 tisíc. To není na první pohled moc, když si ale uvědomíme, že celou Evropskou unii, všechny její agendy po celé Evropě úřednicky „provozuje“ 60 tisíc úředníků, zdá se tento počet u země s jedenácti miliony obyvatel (ke konci minulého roku se uvádí 10,9 mil.) přece jen dost vysoký. 

Ale nakonec podstatný je výkon, což v tomto případě znamená rychlost, plynulost a vstřícnost vyřizování potřebného, ne až tolik absolutní počet úředníků. Kdyby státní správa šlapala uživatelsky příjemně a snadno, nikdo by se ani na počet lidí v úřadech neptal. A nikdo by si ani nevšiml, kolik jich v úřadech je.

To je vlastně jádro problému úřednické a veřejné agendy v Česku: začíná se u čísel, končí se u lidí, nikoli naopak. Projektuje se, přidává a škrtá na papíře, aniž by si někdo nutně představoval, jak to bude prakticky fungovat. Výkazy v rozpočtech jsou magnetickým centrem české politiky. Praxe jakýsi otravný doplněk.

Český stát (výdaje veřejného sektor) ročně spotřebuje necelých 45 % HDP, což je zhruba průměr EU. Daleko robustnější stát, který vydá až 58 % všeho bohatství, co se v zemi vytváří, mají například ve Francii. Dříve se tomu říkalo státní monopolní kapitalismus, dnes přebujelý sociální stát. Dvacet let se mluví o tom, že tento stát je v dnešním světě mrtev, a dvacet let je v celé Evropě znovu oživován a resuscitován. Česko nevyjímaje. Ze sociálního státu se postupně stala jeho nová verze – lidskoprávně nárokový stát

Česká politika a s ní celá společnost si nejprve musí udělat jasno, jak velký by místní sociální stát měl být, jaké nároky má nově naplňovat, teprve potom hledat peníze, přesouvat je v systému nebo začít škrtat. Převládající populistický duch české politické krajiny, kterému se obtížně brání i dnešní vládní strany slibující původně „normální hodnotovou politiku“ a v níž se nakonec má každému splnit skoro všechno, dává tušit, že místo boje o efektivitu čísel půjde o další skluz směrem ke státu jako nejsilnější a nejsoucitnější korporaci ve společnosti.

Tendence k většímu a silnějšímu státu jsou tu jasně viditelné, a nejsou to jen vize vychytralých populistických politiků hrajících si s náladami lidu, nýbrž, jak se z volebních preferencí zdá, skutečně ta nejvroucnější přání velké většiny občanů. Štíhlý, efektivní a výkonný stát zemřel